Lovci

Lovci jsou lidé. Nebo jimi byli. Jejich hlavní odlišení, je přizpůsobenost nočnímu životu. V noci vycházejí hrůzy ven a lovec musí splynout s davem, aby kořist zastihl nepřipravenou. Musí být v noci jako doma, i když království lidí je pod paprsky slunce. Musí se z něj částečně stát to co loví. Na první pohled tedy nejsou, nebo se snaží nebýt odlišní od svých smrtelných bratří, ale přesto, občasná mutace nebo vylepšení může dát znát, že majitel nepřirozeně velkých očí, ten muž který chytil padající předmět příliš rychle, nebo žena, která sáhne na žhavý předmět bez popálenin nejsou tím, čím se na první pohled zdají být.

Chování

Lovci jsou obvykle disciplinovaní svatí válečníci zvyklí potlačovat emoce. Přemýšlejí nad sebou jako nad živoucí zbraní sloužící jedinému účelu. Jejich protipólem jsou ostřílení vojáci. Profesionálové kteří odvedou práci, ale neberou si servítky. V rámci řádu obvykle nalezneme hned několik těchto archetypů.

Moc

Lovec, je označení které se pro tuto odnož supernaturálů vžilo, přesto že zvláště v současnosti se jedná spíše o ochránce. Jsou to původem lidé i když někteří se již se svými schopnostmi narodili, to v případě že jsou jejich rodiči také Lovci. Tělesné atributy se dědí stejně jako u lidí, jen jde často o atributy mocnější. Zároveň disponují schopností navrátit se z Pološera jako ostatní supernaturálové, ale zpravidla nejsou silně nadaní nějakou magií, nebo schopností jako například vlkodlaci, téměř neporazitelní během své přeměny.

Původ

Demagogové mocného a prastarého vatikánského řádu tvrdí, že boj proti nadpřirozeným hrozbám podle hesla bojuj ohněm s ohněm, začal s počátky katolické církve. Pravdou však je že od té doby co lidské usedlosti začaly trpět útoky neviditelných, nepolapitelných a téměř neporazitelných hrůz, zrodila se myšlenka jak vytvořit bojovníka z řad lidí, který se jim bude moci postavit.

Společnost

Bytostem jež si řád zvolí se přezdívá patroni. Mezi patrony se obvykle řadí bytosti benevolentní nebo přinejmenším pasivní.

V současnosti se na věc nahlíží spíše pragmaticky, přesto se však najde mnoho věřících, ačkoliv mnohem méně těch fanatických, plně se oddávajících do rukou božstev.

Reinkarnace

Stejně, jako se člověk stane supernaturálem, když je na něj aplikovaná magie pro zachování duše (nebo když se s ní v okrajovém případě narodí), Může se člověk stát takzvaným adeptem když je magií označen, jako schránka. Může jít o proceduru s jediným efektem, ale také může adepta posílit, ať už magicky, nebo být doprovázena například pitím lektvarů, které dosáhnou podobného efektu za použití méně magických, nebo nemagických prostředků.

Nakonec je třeba zmínit, že jako všechny “nižší” rasy i adepti se po přeměně vždy mohou, podle síly své vůle a typu použité magie, stát kompletně věrnými služebníky, až otroky svých stvořitelů, ale také si zachovat kompletně svobodnou vůli, nebo cokoliv mezi tím. Když jejich stvořitel zemře, jejich případná loajalita se zmateně vztahuje na všechny supernaturály daného druhu, dokud je nějaký jedinec nepřijme za své.