Registrace spuštěna
“No píše se to tady černé na bílém!” rozhořčoval se bledý chlapík v buřince a tvídovém sáčku, které na první pohled zažilo lepší léta. Mnohem elegantněji oděná žena se mu naklonila přes rameno a přelétla pohledem ranní vydání místního plátku, do kterého chlapík civěl. “To může být cokoliv. Není tam nic jasně řečeno,” chladným tónem počastovala svého společníka. “Hele Bětko, já ti povídám, že další ňouma na to narazil. Poslouchej,” začal citovat z článku.
“Obyvatelé Olomouce mohli v noci ze soboty na neděli pozorovat zvláštní jev. Mezi ulicemi Sokolská a Koželužská bylo pozorováno intenzivní jiskření a výboje. Jako při přepětí, popsal jev náhodný kolemjdoucí. Událost byla nepřímo potvrzena kamerou u depa tramvají, ta však nahrála záblesky jen periferně. Podle vyjádření správce rozvodné sítě a dopravního podniku města Olomouce je stále příčina neznámá, jde prakticky o záhadu. Přesto je však jediné vysvětlení je že zdrojem bylo tramvajové vedení. Nedošlo však ke škodám na zdraví a relativně minimálním škodám na majetku. ” Buřinka se otočila na dámu. “To je jasně nadpřirozený! Ale poslouchej, to je už pátej případ, snad vždycky jsou to čarodějové. Oni si snad nemůžou pomoct, musí kolem sebe házet hromy a blesky. Asi byla zrovna vhodná konjukce planet, nebo našli jedinečnou křižovatku siločar. S tím se musí něco dělat. Za chvilku můžeme mít na krku válku” Dáma si v hlubokém zamyšlením promnula spánky a s kapkou nechutě pohlédla na Buřinku. “A co bychom s tím měli dělat? Pěkně lidi poprosit, aby radši nikam nechodili? Nebo se snad na nic nikdy nedívali? Každý asi těžko bude dobrovolně na ulicích klopit oči. Tyhle incidenty nejde předvídat.”
Buřinkovi zasvítila malá očka, jakoby přesně na tuhle otázku čekal celou dobu. “Hele, tos neslyšela? Šeptá se o tom ve všech komunitách. Prý, že mají řešení, víš? Ti nahoře. Vysílají do všech koutů světa posly, aby o tom rozšířili povědomí. A dokonce sem slyšel, že nejenom naši, prý i vlkouši a mutanti. Velkej projekt, sem slyšel. Sem do Olomouce taky.”
To byla pro ní zcela nová informace a vůbec se jí to nezamlouvalo. “Nevěřím ničemu, co se zamlouvá podvraťákům. A už vůbec nechci mít nic společného s “lovci”, pronesla to slovo s nechutí. Jen aby to nebyl nějaký podvrh. Nějaký nekalý plán z jejich strany.” pochybovačně pohlížela na Buřinku. Ten ale nedbale mávl rukou. “Naopak, když se už zapojují všechny strany, musí to stát za to. Průšvih je to velkej, tak bych taky čekal velkou odezvu. Hele, půjdem se tam mrknout ne? Na ten velkej tyjátr. Za šest týdnů. Stejně budem ve městě, tak co. Nic nám neudělá se tam podívat a poslechnout si ten velkej plán. Co ty na to?”